tupit

čeština

výslovnost

• IPA: [tʊpɪt]

dělení

• tu-pit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	tupím	tupíš	tupí	tupíme	tupíte	tupí

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	tup	tupme	tupte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	tupil	tupila	tupilo	tupili	tupily	tupila
Trpné	tupen	tupena	tupeno	tupeni	tupeny	tupena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	tupě	tupíc	tupíce

význam

1. činit (předmět) tupým
   • Krájením kostí se nože rychle tupí.
2. sdělovat o někom nepravdu v jeho neprospěch
   • Takhle na schůzích, to umíte mluvit, hanět, tupit, nadávat a urážet!

synonyma

1. otupovat
2. hanět, pomlouvat

antonyma

1. ostřit, zaostřovat
2. —

související

• tupec
• potupa
• potupný
• otupit
• ztupit

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-01-28]. Heslo tupit.