příčetný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊iːt͡ʃɛtniː]

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	příčetný	příčetný	příčetná	příčetné	příčetní	příčetné	příčetné	příčetná
genitiv	příčetného	příčetného	příčetné	příčetného	příčetných	příčetných	příčetných	příčetných
dativ	příčetnému	příčetnému	příčetné	příčetnému	příčetným	příčetným	příčetným	příčetným
akuzativ	příčetného	příčetný	příčetnou	příčetné	příčetné	příčetné	příčetné	příčetná
vokativ	příčetný	příčetný	příčetná	příčetné	příčetní	příčetné	příčetné	příčetná
lokál	příčetném	příčetném	příčetné	příčetném	příčetných	příčetných	příčetných	příčetných
instrumentál	příčetným	příčetným	příčetnou	příčetným	příčetnými	příčetnými	příčetnými	příčetnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	příčetný
komparativ	příčetnější
superlativ	nejpříčetnější

význam

1. v takovém rozpoložení, kdy člověk z duševního hlediska zodpovídá za své činy, zejména před zákonem; mimo afekt
   • Nejabsurdněji ale jistě pocítíme omezení pohybu. Procházky jsou například povoleny jen v katastru obce. To přece nemůže nikdo příčetný vyhlásit v zemi, která je evropským rekordmanem v počtu sídel na tisíc obyvatel!

překlady

1. • angličtina: sane
   • němčina: zurechnungsfähig
   • ruština: вменяемый

antonyma

1. nepříčetný

související

• příčetnost
• nepříčetný
• přičíst
• přičítat