panic

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [paɲɪt͡s]

dělení[editovat]

  • pa-nic

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ panic panici / panicové
genitiv panice paniců
dativ panici / panicovi panicům
akuzativ panice panice
vokativ panici panici / panicové
lokál panici / panicovi panicích
instrumentál panicem panici

význam[editovat]

  1. muž, který ještě neměl pohlavní styk

překlady[editovat]

  1. muž

související[editovat]

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ panic panics

význam[editovat]

  1. panika

přídavné jméno[editovat]

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv panic
komparativ more panic
superlativ most panic

význam[editovat]

  1. panický, zasažený panikou

sloveso[editovat]

časování[editovat]

kategorie tvar
infinitiv panic
3. osoba panics
préteritum panicked
perfektum panicked
vid průběhový panicking

význam[editovat]

  1. panikařit, zpanikařit