panic
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
panic
|
panici / panicové
|
| genitiv
|
panice
|
paniců
|
| dativ
|
panici / panicovi
|
panicům
|
| akuzativ
|
panice
|
panice
|
| vokativ
|
panici
|
panici / panicové
|
| lokál
|
panici / panicovi
|
panicích
|
| instrumentál
|
panicem
|
panici
|
- muž, který ještě neměl pohlavní styk
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
panic
|
panics
|
- panika
| stupeň
|
tvar
|
| pozitiv
|
panic
|
| komparativ
|
more panic
|
| superlativ
|
most panic
|
- panický, zasažený panikou
| kategorie
|
tvar
|
| infinitiv
|
panic
|
| 3. osoba
|
panics
|
| préteritum
|
panicked
|
| perfektum
|
panicked
|
| vid průběhový
|
panicking
|
- panikařit, zpanikařit
panic (USA)? • info