papaláš
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpapalaːʃ]
dělení
[editovat]- pa-pa-láš
etymologie
[editovat]Podle publikace Co v slovnících nenajdete z roku 1994 (autorky Běla Poštolková a Zdeňka Sochová) slovo do češtiny převzato ze slovenštiny.[1] Jazykovědec Dušan Šlosar soudě dle přípony -áš také souhlasí se slovenským původem slova, slovo dle něj bylo utvořeno v analogii se slovem agraláš, což bylo hanlivé pojmenování příslušníka prvorepublikové agrární strany. Základ pap- dle něj buď souvisí se slovesem papulovať (naprázdno mluvit, kecat, žvanit), nebo méně pravděpodobně se substantivem papagaj (papoušek), což by také odkazovalo na mluvení.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | papaláš | papaláši / papalášové |
| genitiv | papaláše | papalášů |
| dativ | papaláši / papalášovi | papalášům |
| akuzativ | papaláše | papaláše |
| vokativ | papaláši | papaláši / papalášové |
| lokál | papaláši / papalášovi | papaláších |
| instrumentál | papalášem | papaláši |
význam
[editovat]- (expresivně, hanlivě) vyšší veřejný činitel, zejména když nestydatě zneužívá svou funkci k osobnímu prospěchu[1][2]
- Homolka, to byla za komunistů nemocnice pro papaláše.
- Někteří z dnešních mocných se už chovají jako klasičtí papaláši - ohánějí se svojí funkcí a zneužívají přidělené imunity.
- Jasně, že ano: v Gogolově Revizorovi je výjev, který vyvolává u obecenstva opravdový výbuch smíchu – to když na stížnost, že místní policejní šéf nechal vypráskat ubohou poddůstojnickou vdovu, odpoví dotčený papaláš bohorovně: „To ne já, to ona sama sebe zmrskala, aby to mohla hodit na mne!“[3]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 SOCHOVÁ, Zdeňka; POŠTOLKOVÁ, Běla. Co v slovnících nenajdete : Novinky v současné slovní zásobě : Část 4. Naše řeč, 1993, roč. 76, čís. 5, s. 226. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ 2,0 2,1 Michal Novotný: Papaláš (Zákulisí slov). Web Českého rozhlasu. Vydáno 4. srpen 2004. Dostupné online
- ↑ Jefim FIŠTEJN: Tupé vraždění pravdy aneb Děsivé „válečné“ bakterie z ukrajinských laboratoří, 26.března 2022