placere
latina
[editovat]varianty
[editovat]- placēre
sloveso
[editovat]- 2. konjugace (e-kmeny)
- intranzitivní
časování
[editovat]| Čas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
|---|---|---|---|
| Infinitiv | – | placēre | |
| Prézens sg. | 1. | placeō | |
| 2. | placēs | ||
| 3. | placet | placētur | |
| Prézens pl. | 1. | placēmus | |
| 2. | placētis | ||
| 3. | placent | ||
| Imperativ sg. | 2. | placē! | – |
| Imperativ pl.. | 2. | placēte! | – |
| Imperfektum sg. | 1. | placēbam | |
| 2. | placēbās | ||
| 3. | placēbat | placēbātur | |
| Imperfektum pl. | 1. | placēbāmus | |
| 2. | placēbātis | ||
| 3. | placēbant | ||
| Futurum sg. (první) | 1. | placēbō | |
| 2. | placēbis | ||
| 3. | placēbit | placēbitur | |
| Futurum pl. (první) | 1. | placēbimus | |
| 2. | placēbitis | ||
| 3. | placēbunt | ||
| Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | placērem | |
| 2. | placērēs | ||
| 3. | placēret | placērētur | |
| Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | placērēmus | |
| 2. | placērētis | ||
| 3. | placērent | ||
| Konjunktiv prézenta sg. | 1. | placeam | |
| 2. | placeās | ||
| 3. | placeat | placeātur | |
| Konjunktiv prézenta pl. | 1. | placeāmus | |
| 2. | placeātis | ||
| 3. | placeant | ||
význam
[editovat]- líbit se, chutnat
- stačit, postačovat
- etiam tum vita hominum sine cupiditate agitabatur; sua cuique satis placebant. – tehdy ještě probíhal lidský život bez dychtění; každému stačilo to, co sám měl[1]
- těšit, potěšit
- rozhodnout, zlíbit se
- si dis placuit – tak se zlíbilo bohům --> tak rozhodli bohové
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Gaius Sallustius Crispus: Coniuratio Catilinae