požitkář

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔʒɪtkaːr̝̊]

dělení

• po-žit-kář

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	požitkář	požitkáři
genitiv	požitkáře	požitkářů
dativ	požitkáři / požitkářovi	požitkářům
akuzativ	požitkáře	požitkáře
vokativ	požitkáři	požitkáři
lokál	požitkáři / požitkářovi	požitkářích
instrumentál	požitkářem	požitkáři

význam

1. člověk, který především holduje (zejména tělesným) požitkům, často na úkor morálních zásad

synonyma

1. hédonik, hedonista, hédonista, bonviván

související

• požitkářský
• požitkářka
• požívat
• požitek
• požitkářství