pohřeb

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈpɔɦr̝ɛp]

dělení[editovat]

  • po-hřeb

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ pohřeb pohřby
genitiv pohřbu pohřbů
dativ pohřbu pohřbům
akuzativ pohřeb pohřby
vokativ pohřbe pohřby
lokál pohřbu pohřbech
instrumentál pohřbem pohřby

význam[editovat]

  1. poslední (organizované, zpravidla slavnostní) rozloučení se zemřelým člověkem obvykle spojené s uložením ostatků zesnulého
    • Devětačtyřicetiletá Ruska se vzbudila na svém pohřbu ve chvíli, kdy nad rakví truchlili její příbuzní. Žena se hrozně vyděsila, začala křičet a dostala infarkt. Lékařům se ji už nepodařilo zachránit. Žena tak zemřela dvanáct minut po svém vlastním pohřbu.[1]

překlady[editovat]

  1. akt uložení ostatků zemřelého do hrobu

synonyma[editovat]

  1. inhumace, (hovorově) funus

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. BŘEZINOVÁ, Markéta. Žena se vzbudila na vlastním pohřbu, ze šoku dostala infarkt a zemřela. iDNES.cz [online]. 2011-06-24 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Pohřeb ve Wikipedii