posluhovačka

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔslʊɦɔvat͡ʃka]

dělení

• po-slu-ho-vač-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	posluhovačka	posluhovačky
genitiv	posluhovačky	posluhovaček
dativ	posluhovačce	posluhovačkám
akuzativ	posluhovačku	posluhovačky
vokativ	posluhovačko	posluhovačky
lokál	posluhovačce	posluhovačkách
instrumentál	posluhovačkou	posluhovačkami

význam

1. (zastarale) žena živící se vykonáváním domácích prací v domácnosti někoho jiného
   • Totiž druhého září se nestalo docela nic; posluhovačka, která v devět hodin ráno přišla poklidit Bendův byt, našla zválenou postel a celý ten kančí nepořádek, který obyčejně Bendu obklopoval, jenom pan mistr nebyl doma; ale jelikož na tom nebylo nic neobvyklého, dala byt svým sumárním způsobem do pořádku a šla zase po svém.

synonyma

1. služka, paní na úklid