primitiv

čeština

výslovnost

• IPA: [prɪmɪtɪf]

dělení

• pri-mi-tiv

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	primitiv	primitivové
genitiv	primitiva	primitivů
dativ	primitivu / primitivovi	primitivům
akuzativ	primitiva	primitivy
vokativ	primitive	primitivové
lokál	primitivu / primitivovi	primitivech
instrumentál	primitivem	primitivy

význam

1. člověk, myslící a vnímající způsobem typickým pro příslušníky společenství na nízkém ekonomickém stupni vývoje
2. člověk s uměleckými ambicemi bez patřičného uměleckého vzdělání (např. sprejeři, někteří starověcí umělci)
3. (hanlivě) člověk s nízkým stupněm přijetí společností požadovaných schopností, znalostí či dovedností (např. neznalost zásad slušného chování, neznalost významů běžně používaných slov)

překlady

1. • angličtina: primitive
2. —
3. —

podstatné jméno (2)

• rod střední

význam

1. genitiv množného čísla podstatného jména primitivum
   • Dalším zdrojem chyb je chybné nebo nedostatečné použití synchronizačních primitiv při přístupu ke sdíleným zdrojům.

němčina

výslovnost

• IPA: [pʀimiˈtiːf],  primitiv^{? • info}

přídavné jméno

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	primitiv
komparativ	primitiver
superlativ	am primitivsten

význam

1. primitivní