prohlásit

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔɦlaːsɪt]
•  prohlásit^{? • info}

dělení

• pro-hlá-sit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	prohlásím	prohlásíš	prohlásí	prohlásíme	prohlásíte	prohlásí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	prohlas	prohlasme	prohlaste

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	prohlásil	prohlásila	prohlásilo	prohlásili	prohlásily	prohlásila
trpné	prohlášen	prohlášena	prohlášeno	prohlášeni	prohlášeny	prohlášena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	prohlásiv	prohlásivši	prohlásivše

význam

1. s jistotou říci
   • Zvěd, který se vrátil z nepřátelských pozic, prohlásil, že cizí armáda je nepočetná.
2. (prohlásit + instrumentál), (prohlásit za + akuzativ) výrokem zařadit do určité kategorie
   • Anežka Česká byla v roce 1989 prohlášena za svatou.

překlady

1. oznámit

   • angličtina: claim, state, declare
   • francouzština: déclarer, affirmer
   • italština: dichiarare, affermare
   • němčina: bezeichnen
   • švédština: hävda
2. označit

   • angličtina: proclaim, declare
   • francouzština: proclamer
   • němčina: erklären, verkünden

synonyma

1. oznámit
2. vyhlásit, provolat, označit

související

• prohlašovat
• prohlášení
• hlášení
• ohlásit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-04-23]. Heslo prohlásit.