označit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔznat͡ʃɪt]
•  označit^{? • info}

dělení

• ozna-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Budoucí čas	označím	označíš	označí	označíme	označíte	označí

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	označ	označme	označte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	označil	označila	označilo	označili	označily	označila
Trpné	označen	označena	označeno	označeni	označeny	označena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	označiv	označivši	označivše

význam

1. přidat značku pro odlišení od entit jiného druhu
   • Požadovanou volbu označte zatržením.
2. změnit vlastnosti (části celku) pro jejich odlišení
   • Nejdůležitější věty v textu jsou označeny žlutou barvou.
3. použít výraz pro určitou entitu
   • Premiér byl veřejně označen za lháře.

překlady

1. odlišit značkou

   • angličtina: mark, label
   • francouzština: marquer, griffer
   • němčina: markieren, kennzeichnen
   • slovenština: označiť
2. zvýraznit

   • angličtina: mark, highlight
   • francouzština: marquer
   • němčina: markieren
   • slovenština: označiť
3. nazvat

   • angličtina: call, denote
   • francouzština: intituler, dénommer, dénominer
   • němčina: bezeichnen
   • slovenština: označiť

synonyma

1. —
2. vyznačit, zvýraznit
3. pojmenovat, nazvat

související

• znak
• značka
• označení
• označník
• označený
• označovat
• označovaný

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2018-02-22]. Heslo označit.