recipere

latina

výslovnost

• IPA: [reˈki.pe.re] (klasická restituovaná)
• IPA: [rɛˈt͡sɪpɛrɛ] (středoevropská)
• IPA: [re.ˈt͡ʃːi.pe.re] (vatikánská)

etymologie

Utvořeno přidáním předpony re- ke slovesu capere — „uchopit; vlastnit; zahrnovat“, jež bylo odvozeno z protoindoevropského kořene *kap- „uchopit, sevřít“.

sloveso

• smíšené, tzv. kolísající 3. konjugace (souhláskové přecházející v i-kmeny)
• tranzitivní
• "-e-" je zde krátké, prothetické

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	recipere	recipī
Prézens sg.	1.	recipiō	recipior
	2.	recipis	reciperis
	3.	recipit	recipitur
Prézens pl.	1.	recipimus	recipimur
	2.	recipitis	recipiminī
	3.	recipiunt	recipiuntur
Imperativ sg.	2.	recipe!	–
Imperativ pl..	2.	recipite!	–
Imperfektum sg.	1.	recipiēbam	recipiēbar
	2.	recipiēbās	recipiēbāris
	3.	recipiēbat	recipiēbātur
Imperfektum pl.	1.	recipiēbāmus	recipiēbāmur
	2.	recipiēbātis	recipiēbāminī
	3.	recipiēbant	recipiēbantur
Futurum sg. (první)	1.	recipiam	recipiar
	2.	recipiēs	recipiēris
	3.	recipiet	recipiētur
Futurum pl. (první)	1.	recipiēmus	recipiēmur
	2.	recipiētis	recipiēminī
	3.	recipient	recipientur
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	reciperem	reciperer
	2.	reciperēs	reciperēris
	3.	recipereret	reciperētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	reciperēmus	reciperēmur
	2.	reciperētis	reciperēminī
	3.	reciperent	reciperentur
Konjunktiv prézenta sg.	1.	recipiam	recipiar
	2.	recipiās	recipiāris
	3.	recipiat	recipiātur
Konjunktiv prézenta pl.	1.	recipiāmus	recipiāmur
	2.	recipiātis	recipiāminī
	3.	recipiant	recipiantur

význam

1. přijímat, přijmout
2. brát zpět
3. dostat, obrdžet

související

• receptus
• recepisse
• receptio
• percipere
• capere
• decipere
• concipere
• accipere
• excipere
• receptor
• incipere
• suscipere
• receptrix