Přeskočit na obsah

rozčílit se

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈrɔst͡ʃi:lɪt sɛ]

dělení

[editovat]
  • roz-čí-lit se

varianty

[editovat]

význam

[editovat]
  1. být uvržen nebo vlastním zaviněním upadnout do citového pohnutí (v nové době spojeného s hněvem)
  2. (zastarale, knižně) být uvržen nebo vlastním zaviněním upadnout do citového pohnutí, neklidu
    • Anebudiž přehlédnuto, že mnoho rozhoduje i vlastní osobivost; kdo nucen jest každodenně nebo často dívati se na těla částečně nebo snad i zcela obnažená, jest jaksi otrlejší, než jiný, kterému toho není třeba, který tedy také při náhlém a neočekávaném pohledu spíše se rozčilí.[1]

překlady

[editovat]
  1. být uveden mimo stav duševní vyrovnanosti

synonyma

[editovat]
  1. naštvat se, být naštván, být nakrknut, být nazloben, být popuzen, (vulgárně) být nasrán
  2. zneklidnit se, vzrušit se

antonyma

[editovat]
  1. uklidnit se

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Text kurzívou. Antonín Vřešťál. Katolická mravouka. Díl II. Podrobný. Část první. Praha 1912. S. 411. Dostupné online.