séct
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈsɛːt͡st]
dělení
[editovat]- séct
varianty
[editovat]etymologie
[editovat]Ze séci připojením infinitivní koncovky -t analogií s většinou ostatních českých sloves. Séci je z praslovanského *sěk-ti,[1] to z indoevropského *sek- (řezat, sekat).[2]
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- tranzitivní i intranzitivní
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | seču / (zastarale) seku | sečeš | seče | sečeme | sečete | sečou / (zastarale) sekou |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| seč / (zastarale) sec | sečme / (zastarale) secme | sečte / (zastarale) secte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | sekl | sekla | seklo | sekli | sekly | sekla |
| trpné | sečen | sečena | sečeno | sečeni | sečeny | sečena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | seče / seka | sečíc / sekouc | sečíce / sekouce |
význam
[editovat]- (nářečně) (východomoravská nářečí kromě Břeclavska a jižní okraj Slezska)[1] kosit, žnout (trávu, obilí)
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 1,2 Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „56 kosit obilí“, s. 156-159.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sekat“, s. 593-594.