síci

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈsiːt͡sɪ]

dělení

[editovat]
  • sí-ci

varianty

[editovat]

etymologie

[editovat]

Úžením ze séci, to z praslovanského *sěk-ti,[1] to z indoevropského *sek- (řezat, sekat).[2]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • tranzitivní i intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas seču / (zastarale) seku sečeš seče sečeme sečete sečou / (zastarale) sekou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
seč / (zastarale) sec sečme / (zastarale) secme sečte / (zastarale) secte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné sekl / (oblastně, zastarale) síkl sekla / (oblastně, zastarale) síkla seklo / (oblastně, zastarale) síklo sekli / (oblastně, zastarale) síkli sekly / (oblastně, zastarale) síkly sekla / (oblastně, zastarale) síkla
trpné sečen sečena sečeno sečeni sečeny sečena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný seče / seka sečíc / sekouc sečíce / sekouce

význam

[editovat]
  1. kosit, žnout (trávu, obilí)

synonyma

[editovat]
  1. kosit, žnout, žít, sekat

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „56 kosit obilí“, s. 156-159.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sekat“, s. 593-594.