síct
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈsiːt͡st]
dělení
[editovat]- síct
varianty
[editovat]etymologie
[editovat]Úžením ze séct, to ze séci připojením infinitivní koncovky -t analogií s většinou ostatních českých sloves. Séci je z praslovanského *sěk-ti,[1] to z indoevropského *sek- (řezat, sekat).[2]
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- tranzitivní i intranzitivní
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | seču / (zastarale) seku | sečeš | seče | sečeme | sečete | sečou / (zastarale) sekou |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| seč / (zastarale) sec | sečme / (zastarale) secme | sečte / (zastarale) secte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | sekl / (oblastně, zastarale) síkl | sekla / (oblastně, zastarale) síkla | seklo / (oblastně, zastarale) síklo | sekli / (oblastně, zastarale) síkli | sekly / (oblastně, zastarale) síkly | sekla / (oblastně, zastarale) síkla |
| trpné | sečen | sečena | sečeno | sečeni | sečeny | sečena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | seče / seka | sečíc / sekouc | sečíce / sekouce |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- 1 2 Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „56 kosit obilí“, s. 156-159.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sekat“, s. 593-594.