Přeskočit na obsah

samohláska

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [samɔɦlaːska]

dělení

[editovat]
  • sa-mo-hlá-s-ka

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ samohláska samohlásky
genitiv samohlásky samohlásek
dativ samohlásce samohláskám
akuzativ samohlásku samohlásky
vokativ samohlásko samohlásky
lokál samohlásce samohláskách
instrumentál samohláskou samohláskami

význam

[editovat]
  1. hláska mající tón
    • Bojovníci vyrazili z hrdel svých válečný pokřik, jenž zněl: „Ku — i — i — ííí!“ Poslední samohláska pronesena prodlouženě a vysokým hlasem, a daleko se rozléhala.[1]

překlady

[editovat]
  1. hláska

synonyma

[editovat]
  1. vokál

antonyma

[editovat]
  1. souhláska

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Alfons Bohumil Šťastný: Na skalisku v moři

externí odkazy

[editovat]