supinum

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte supínum nebo Supinum.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sʊpiːnʊm]

dělení[editovat]

  • su-pi-num

etymologie[editovat]

Převzato z latinského supinum, to z latinského přídavného jména supinus („obrácený vzhůru“); motivace názvu je nejasná.

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ supinum supina
genitiv supina supin
dativ supinu supinům
akuzativ supinum supina
vokativ supinum supina
lokál supinu supinech
instrumentál supinem supiny

význam[editovat]

  1. neurčitý tvar slovesa vyjadřující děj či stav, který je účelem nějakého pohybu; vyskytuje se jen v některých jazycích
    • Ve většině slovanských jazyků supinum zaniklo a bylo nahrazeno infinitivem, zachováno zůstalo ve slovinštině a dolnolužické srbštině.

překlady[editovat]

tvar slovesa

latina[editovat]

etymologie[editovat]

Z latinského přídavného jména supinus („obrácený vzhůru“); motivace názvu je nejasná.

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ supinum supina
genitiv supinī supinōrum
dativ supinō supinīs
akuzativ supinum supina
vokativ supinum supina
ablativ supinō supinīs

význam[editovat]

  1. supinum
    • Supinum modus verbi est. Indicat intentionem vel solutionem actus animo agitati.

švédština[editovat]

etymologie[editovat]

Převzato z latinského supinum, to z latinského přídavného jména supinus („obrácený vzhůru“); motivace názvu je nejasná.

podstatné jméno[editovat]

  • rod společný

význam[editovat]

  1. supinum
    • I meningen "Hunden sägs ha jagat älgen in i skogen" är jagat aktiv form av supinum.

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-07-02, [cit. 2010-12-17]. Heslo supinum.
  • Félix Gaffiot, Dictionnaire latin français, Hachette, 1934 (supinum)

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Supinum ve Wikipedii