svěřenec

čeština

výslovnost

• IPA: [svjɛr̝ɛnɛt͡s]

dělení

• svě-ře-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	svěřenec	svěřenci
genitiv	svěřence	svěřenců
dativ	svěřenci / svěřencovi	svěřencům
akuzativ	svěřence	svěřence
vokativ	svěřenče	svěřenci
lokál	svěřenci / svěřencovi	svěřencích
instrumentál	svěřencem	svěřenci

význam

1. kdo je někomu svěřen, dán do péče

související

• svěřencův
• svěřenkyně
• svěřenectví
• svěřenecký

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-05-14]. Heslo svěřenec.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-05-14]. Heslo svěřenec.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957, [cit. 2021-05-14]. Heslo svěřenec.