výhrada

čeština

výslovnost

• IPA: [viːɦrada]

dělení

• vý-hra-da

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výhrada	výhrady
genitiv	výhrady	výhrad
dativ	výhradě	výhradám
akuzativ	výhradu	výhrady
vokativ	výhrado	výhrady
lokál	výhradě	výhradách
instrumentál	výhradou	výhradami

význam

1. nesouhlasné stanovisko; názor, že něco má být buď plně nebo částečně jinak
   • ODS měla k návrhu mnoho výhrad, přesto nakonec nehlasovala proti, ale zdržela se hlasování.
   • Třebaže mám výhrady k řadě věcí, myslím si, že dnešní vína jsou nesrovnatelná s těmi, která se tady prodávala až do roku 1996, kdy vyšel nový vinařský zákon.
2. omezující nebo vylučující námitka nebo podmínka
   • Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako cizí směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

překlady

1. nesouhlasné stanovisko

   • angličtina: reservation
   • dánština: forbehold s
   • finština: varaus
   • francouzština: réserve ž
   • litevština: abejonė ž, išlyga ž
   • maďarština: fenntartás
   • němčina: Vorbehalt m
   • norština: forbehold
   • okcitánština: resèrva ž
   • ruština: сомнение s
   • řečtina: επιφύλαξη ž
   • švédština: reservation c
2. —

synonyma

1. námitka
2. —

související

• výhradní, vyhrazený
• vyhradit, vyhradit si

slovní spojení

• výhrada svědomí