vyjmout

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈvɪjmou̯t]

sloveso

[editovat]
  • tranzitivní
  • dokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas vyjmu vyjmeš vyjme vyjmeme vyjmete vyjmou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vyjmi vyjměme vyjměte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné vyjmul / vyňal vyjmula / vyňala vyjmulo / vyňalo vyjmuli / vyňali vyjmuly / vyňaly vyjmula / vyňala
trpné vyjmut / vyňat vyjmuta / vyňata vyjmuto / vyňato vyjmuti / vyňati vyjmuty / vyňaty vyjmuta / vyňata
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý vyjmuv / vyňav vyjmuvši / vyňavši vyjmuvše / vyňavše

význam

[editovat]
  1. (knižně) přemístit zevnitř ven
  2. (v právu) oprostit, zbavit (povinosti); zařídit tak, aby někdo/dotyčný nepodléhal
    • Jedinci vzdělaní, duchovenstvo, ba i obyvatelé měst a dědici zemědělských hospodářství byli z všeobecné branné povinnosti, která u nás trvala zhruba 250 let, dlouho vyňati (i v novověkém krajně militaristickém Japonsku nepodléhali branné povinnosti první synové rodin – jejich smrt by zabránila pokračování rodu a vláda si k tomuto opatření nikdy netroufla sáhnout).[1]

synonyma

[editovat]
  1. (v obecném jazyce) vyndat
  2. zprostit, osvobodit

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Stanislav KOMÁREK: Muž jako evoluční inovace? (Eseje o maskulinitě, její etologii, životních strategiích a proměnách), Academia, Praha 2012 — citováno dle Korpus.cz