vyjmout
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈvɪjmou̯t]
sloveso
[editovat]- tranzitivní
- dokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| budoucí čas | vyjmu | vyjmeš | vyjme | vyjmeme | vyjmete | vyjmou |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| vyjmi | vyjměme | vyjměte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | vyjmul / vyňal | vyjmula / vyňala | vyjmulo / vyňalo | vyjmuli / vyňali | vyjmuly / vyňaly | vyjmula / vyňala |
| trpné | vyjmut / vyňat | vyjmuta / vyňata | vyjmuto / vyňato | vyjmuti / vyňati | vyjmuty / vyňaty | vyjmuta / vyňata |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| minulý | vyjmuv / vyňav | vyjmuvši / vyňavši | vyjmuvše / vyňavše |
význam
[editovat]- (knižně) přemístit zevnitř ven
- (v právu) oprostit, zbavit (povinosti); zařídit tak, aby někdo/dotyčný nepodléhal
- Jedinci vzdělaní, duchovenstvo, ba i obyvatelé měst a dědici zemědělských hospodářství byli z všeobecné branné povinnosti, která u nás trvala zhruba 250 let, dlouho vyňati (i v novověkém krajně militaristickém Japonsku nepodléhali branné povinnosti první synové rodin – jejich smrt by zabránila pokračování rodu a vláda si k tomuto opatření nikdy netroufla sáhnout).[1]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Stanislav KOMÁREK: Muž jako evoluční inovace? (Eseje o maskulinitě, její etologii, životních strategiích a proměnách), Academia, Praha 2012 — citováno dle Korpus.cz