zařídit

čeština

výslovnost

• IPA: [zar̝iːɟɪt]

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zařídím	zařídíš	zařídí	zařídíme	zařídíte	zařídí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zařiď	zařiďme	zařiďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zařídil	zařídila	zařídilo	zařídili	zařídily	zařídila
trpné	zařízen	zařízena	zařízeno	zařízeni	zařízeny	zařízena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zařídiv	zařídivši	zařídivše

význam

1. způsobit, aby se něco stalo skutečností
2. vybavit (místnost, byt apod.) nábytkem, popř. i některými elektrospotřebiči

překlady

1. postarat se

   • angličtina: arrange
   • francouzština: arranger
   • němčina: besorgen, sichern
   • slovenština: zariadiť
2. vybavit nábytkem

   • angličtina: furnish
   • francouzština: meubler, aménager
   • italština: ammobiliare
   • němčina: möblieren, einrichten
   • slovenština: zariadiť

synonyma

1. postarat se, přičinit se, zajistit, (hovorově) zaonačit, (v obecném jazyce, expresivně) sfouknout, skoulet, spytlíkovat
2. vybavit

související

• zařízení
• zařízený
• zařizovat
• zařizování
• zařídit se
• řídit
• zřídit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-02-08]. Heslo zařídit.