zádumčivost

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːdʊmt͡ʃɪvɔst]

dělení

• zá-dum-či-vost

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. vlastnost toho, kdo často propadá přemýšlení a z toho důvodu přerušuje komunikaci se svým okolím; někoho, kdo je zádumčivý

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zádumčivost	zádumčivosti
genitiv	zádumčivosti	zádumčivostí
dativ	zádumčivosti	zádumčivostem
akuzativ	zádumčivost	zádumčivosti
vokativ	zádumčivosti	zádumčivosti
lokál	zádumčivosti	zádumčivostech
instrumentál	zádumčivostí	zádumčivostmi

synonyma

1. trudnomyslnost, melancholie

antonyma

1. lehkost, frivolita, lehkomyslnost, sanguinismus

související

• zádumčivě
• zádumčivý
• dumat, zadumat se

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-03-31]. Heslo zádumčivost.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-03-14]. Heslo zádumčivost.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2022-03-28]. Heslo zádumčivost.