zabloudit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈzablɔʊ̯ɟɪt]

dělení[editovat]

  • za-blou-dit

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • intranzitivní

varianty[editovat]

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas zabloudím zabloudíš zabloudí zabloudíme zabloudíte zabloudí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
zabloudi / bluď zablouděme / bluďme zablouděte / bluďte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné zabloudil zabloudila zabloudilo zabloudili zabloudily zabloudila
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý zabloudiv zabloudivši zabloudivše

význam[editovat]

  1. ztratit orientaci v prostoru a následkem toho nebýt schopný dojít k cíli
    • Ábel se tvářil, že nerozumí . Dorozumívali se rukama nohama, že při hledání dráhy zabloudil, tady má jízdenku, na cestu tam a zpět, to se dělá takhle, vidíte, moje úmysly jsou chvályhodné . A okamžitě je člověk odměněn.[1]
    • Ve veliké bídě a v strádání neskonalém zabloudili kraji a zeměmi.[2]

překlady[editovat]

  1. pohybovat se po trase, která nevede k cíli

synonyma[editovat]

  1. ztratit se, sejít z cesty, ztratit směr

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Terézia MORA: Den co den, z němčiny přeložil Tomáš DIMTER. Odeon, Praha 2000ɫ̩7
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 142.