zkurvit
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [skʊrvɪt]
dělení
[editovat]- zkur-vit
sloveso
[editovat]- dokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| budoucí čas | zkurvím | zkurvíš | zkurví | zkurvíme | zkurvíte | zkurví |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| zkurvi | zkurvěme | zkurvěte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | zkurvil | zkurvila | zkurvilo | zkurvili | zkurvily | zkurvila |
| trpné | zkurven | zkurvena | zkurveno | zkurveni | zkurveny | zkurvena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| minulý | zkurviv | zkurvivši | zkurvivše |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 487.