zkurvit
Z Wikislovníku
- oznamovací způsob
| Budoucí čas |
| Osoba |
Singulár |
Plurál |
| 1. |
zkurvím |
zkurvíme |
| 2. |
zkurvíš |
zkurvíte |
| 3. |
zkurví |
zkurví |
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál |
| 1. |
— |
zkurvěme |
| 2. |
zkurvi |
zkurvěte |
| 3. |
— |
— |
- příčestí
| Příčestí minulé |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský životný |
zkurvil |
zkurvili |
| mužský neživotný |
zkurvily |
| ženský |
zkurvila |
| střední |
zkurvilo |
zkurvila |
| Příčestí trpné |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský životný |
zkurven |
zkurveni |
| mužský neživotný |
zkurveny |
| ženský |
zkurvena |
| střední |
zkurveno |
zkurvena |
- přechodníky
| Přechodník přítomný |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský |
— |
— |
| ženský |
— |
| střední |
| Přechodník minulý |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský |
zkurviv |
zkurvivše |
| ženský |
zkurvivši |
| střední |
- (vulgárně) pokazit něco[1]
- No teď jsi to teda zkurvil.
- (vulgárně) připravit o panenství[1]
- posrat
- ↑ 1,0 1,1 HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 487.
