zmínit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzmiːɲɪt]

dělení

• zmí-nit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému zmiňovat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zmíním	zmíníš	zmíní	zmíníme	zmíníte	zmíní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zmiň	zmiňme	zmiňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zmínil	zmínila	zmínilo	zmínili	zmínily	zmínila
trpné	zmíněn	zmíněna	zmíněno	zmíněni	zmíněny	zmíněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zmíniv	zmínivši	zmínivše

význam

1. nechat zaznít v slovním projevu, jmenovat, (letmo) uvést v řeči (či psaném textu) něco nebo někoho, zejména o kom je posluchači (čtenáři) již něco známo
   • Rád bych také zmínil Jörga Eigendorfa, Thomase Exnera a Michaela Fabricia. Jim vděčím za to, že Světová válka měn byla od počátku přijímána příznivě.
   • Obzor Benešovy povídky sahal do všech takořka dob české historie. „Letopisy Sázavské“ — ať tu aspoň nejčelnější práce zmíníme — zasahují až do časův polomythických, kdy mladému křesťanství bylo tuhé ještě boje prováděti proti zakořeněnému pohanství a zuřivým žrecům

překlady

1. uvést

   • angličtina: mention, cite
   • francouzština: mentionner
   • němčina: erwähnen
   • ruština: упомянуть
   • slovenština: zmieniť sa

synonyma

1. zmínit se (o někom, něčem), připomenout, uvést, (knižně) vzpomenout

související

• zmínka
• zmiňovat
• zmínit se
• zmíněný
• mínit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-09-17]. Heslo zmínit.