cit

čeština

výslovnost

• IPA: [tsɪt]

dělení

• cit

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	cit	city
genitiv	citu	citů
dativ	citu	citům
akuzativ	cit	city
vokativ	cite	city
lokál	citu	citech
instrumentál	citem	city

význam

1. psychický stav odrážející vztah k sobě nebo k okolí
   • Její city nebyly nikdy opětovány.
2. schopnost porozumění, smysl
   • Ten kluk nemá vůbec jazykový cit!
3. schopnost vnímat smysly
   • Kvůli té zimě jsem ztratil cit v prstech.

překlady

psychický stav

• angličtina: feeling ^(en)

související

• citový
• cítit