cit
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [tsɪt]
[editovat] dělení
- cit, mn. ci·ty
[editovat] podstatné jméno
- rod mužský neživotný
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | cit | city |
| genitiv | citu | citů |
| dativ | citu | citům |
| akuzativ | cit | city |
| vokativ | cite | city |
| lokál | citu | citech |
| instrumentál | citem | city |
[editovat] význam
- psychický stav odrážející vztah k sobě nebo k okolí
- Její city nebyly nikdy opětovány.
- schopnost porozumění, smysl
- Ten kluk nemá vůbec jazykový cit!
- schopnost vnímat smysly
- Kvůli té zimě jsem ztratil cit v prstech.