fén

čeština

výslovnost

• IPA: [fɛːn]

dělení

• fén

etymologie

Převzato z německého Föhn, jež je odvozeno z rétorománského favougn, favoin, to pak z latinského favonius — „teplý západní vítr“.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	fén	fény
genitiv	fénu	fénů
dativ	fénu	fénům
akuzativ	fén	fény
vokativ	féne	fény
lokál	fénu	fénech
instrumentál	fénem	fény

význam

1. původně regionální označení pro silný teplý vítr vanoucí z Alp mezi Ženevou a Salcburkem; (přeneseně) padavý vítr tohoto typu kdekoliv
2. elektrický spotřebič vydávající proud teplého vzduchu pro sušení vlasů

překlady

vysoušeč vlasů

• angličtina: hair dryer ^(en)
• francouzština: sèche-cheveux ^(fr) m
• němčina: Föhn ^(de) m, Haartrockner ^(de) m

synonyma

1. —
2. vysoušeč vlasů

související

• fénový

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-02-25]. Heslo fén.