kapitán

čeština

výslovnost

• IPA: [kapɪtaːn]

dělení

• ka-pi-tán

etymologie

Ve staročeštině slovo znamenalo zástupce krále. Ze středohornoněmeckého kapitān < středolatinské capitaneus (hlavní) < latinské caput (hlava).

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kapitán	kapitáni / kapitánové
genitiv	kapitána	kapitánů
dativ	kapitánu / kapitánovi	kapitánům
akuzativ	kapitána	kapitány
vokativ	kapitáne	kapitáni / kapitánové
lokál	kapitánu / kapitánovi	kapitánech
instrumentál	kapitánem	kapitány

význam

1. důstojnická hodnost v ozbrojených silách
2. velící na lodi či v letadle
3. (ve sportu) člen týmu určený ke komunikaci s rozhodčím

překlady

angličtina: captain (en) (1), shipman (en) (2)

němčina: Kapitän (de) m