kocour

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔtsɔʊ̯r]

dělení

• ko-cour

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kocour	kocouři
genitiv	kocoura	kocourů
dativ	kocouru, kocourovi	kocourům
akuzativ	kocoura	kocoury
vokativ	kocoure	kocouři
lokál	kocouru, kocourovi	kocourech
instrumentál	kocourem	kocoury

význam

1. samec kočky

překlady

angličtina: tomcat (en) francouzština: matou (fr) m italština: gatto (it) m ruština: кот (ru) m

němčina: Kater (de) m polština: kot (pl) m slovenština: kocúr (sk) m ukrajinština: кіт (uk) m

synonyma

1. kočičák

související

• kocouří
• kocourek

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kocour	kocouři
genitiv	kocoura	kocourů
dativ	kocouru	kocourům
akuzativ	kocoura	kocoury
vokativ	kocoure	kocouři
lokál	kocouru	kocourech
instrumentál	kocourem	kocoury

význam

1. flek na stěně vzniklý chybnou technikou malby
2. kocovina
3. druh hoblíku