kočka

čeština

kočka

výslovnost

• IPA: [kɔtʃka]
•  kočka^{? • info}

dělení

• koč-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kočka	kočky
genitiv	kočky	koček
dativ	kočce	kočkám
akuzativ	kočku	kočky
vokativ	kočko	kočky
lokál	kočce	kočkách
instrumentál	kočkou	kočkami

význam

1. domácí zvíře
   • Naše kočka se jmenuje Micka.
2. šelma z čeledi kočkovitých
   • Rys ostrovid je divoce žijící kočka.
3. (hovorově, expresivně) hezká dívka
   • Veronika je kočka.
4. lidový název vrby jívy
5. útočná obléhací věž

překlady

domácí zvíře

angličtina: cat (en) finština: kissa (fi) francouzština: chat (fr) m hornolužická srbština: kóčka (hsb) ž chorvatština: mačka (hr) ž italština: gatta (it) ž islandština: köttur (is) m

japonština: 猫 (ja) němčina: Katze (de) ž polština: kot (pl) m ruština: кошка (ru) ž řečtina: γάτα (el) ž slovenština: mačka (sk) ž španělština: gato (es) m švédština: katt (sv) c

kočkovitá šelma

finština: kissa (fi)

francouzština: félin (fr) m

dívka

angličtina: oomph-girl (en), sex kitten (en)

finština: kissa (fi)

související

• kocour
• kotě
• kočička
• kočičí
• kočkovat se

fráze

• hrát si s někým jako kočka s myší
• být na sebe jako pes a kočka