rušit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [rʊʃɪt]

dělení[editovat]

  • ru-šit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. ruším rušíme
2. rušíš rušíte
3. ruší ruší
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. rušme
2. ruš rušte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný rušil rušili
mužský neživotný rušily
ženský rušila
střední rušilo rušila
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný rušen rušeni
mužský neživotný rušeny
ženský rušena
střední rušeno rušena
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský ruše rušíce
ženský rušíc
střední

význam[editovat]

  1. provádět akci, která vede k ukončení existence něčeho
    • K úpadku kostela došlo v době, kdy Josef II. hromadně rušil kláštery.
  2. vytvářet situaci či provádět činnost, zhoršující podmínky pro provádění jiné aktivity
    • Výhled z rozhledny na okolní hory ruší značně vzrostlé stromy.

překlady[editovat]

ukončovat existenci
zhoršovat podmínky

antonyma[editovat]

  1. zřizovat
  2. podporovat, usnadňovat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-07-16, [cit. 2011-03-25]. Heslo rušit.