rušit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [rʊʃɪt]

dělení[editovat]

  • ru-šit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas ruším rušíš ruší rušíme rušíte ruší
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
ruš rušme rušte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé rušil rušila rušilo rušili rušily rušila
Trpné rušen rušena rušeno rušeni rušeny rušena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný ruše rušíc rušíce

význam[editovat]

  1. provádět akci, která vede k ukončení existence něčeho
    • K úpadku kostela došlo v době, kdy Josef II. hromadně rušil kláštery.
  2. vytvářet situaci či provádět činnost, zhoršující podmínky pro provádění jiné aktivity
    • Výhled z rozhledny na okolní hory ruší značně vzrostlé stromy.

překlady[editovat]

ukončovat existenci
zhoršovat podmínky

antonyma[editovat]

  1. zřizovat
  2. podporovat, usnadňovat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-07-16, [cit. 2011-03-25]. Heslo rušit.