slunko
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [slʊŋkɔ]
dělení[editovat]
- slun-ko
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | slunko | slunka |
| genitiv | slunka | slunek |
| dativ | slunku | slunkům |
| akuzativ | slunko | slunka |
| vokativ | slunko | slunka |
| lokál | slunku | slunkách |
| instrumentál | slunkem | slunky |
význam[editovat]
- (expresivně, zdrobněle, knižně, lidově, na Moravě) slunce; hvězda vyzařující na Zemi světlo a teplo
- Nejen práce rolníkova, ale celý život je regulován podnebím, měnou zimy a tepla, koneckonců slunkem, poměrem země ke slunku; a přece o slunku lidé méně přemýšlejí než o měsíci, třeba si měsíc svítí jen světlem od slunka vypůjčeným.[1]
- (lidově, na Moravě, zdrobněle) slunce; teplo, sluneční světlo
- Byla oslněna slunkem z východu.
- Kocour se vyhříval na slunku.
- (knižně, zdrobněle) k vyjádření času
- Pracovala od ranního slunka.
synonyma[editovat]
související[editovat]
fráze a idiomy[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod ženský
význam[editovat]
- vokativ singuláru substantiva slunka
poznámky[editovat]
- ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem. Praha : Fragment, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-253-0752-6. S. 19.
externí odkazy[editovat]
Článek Slunce ve Wikipedii
