ucho

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno 1.3.1 skloňování 1.3.2 význam 1.3.3 překlady 1.3.4 související 2 polština 2.1 podstatné jméno 2.1.1 význam

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [ʊxɔ]

[editovat] dělení

• ucho, mn. ucha

[editovat] podstatné jméno

• rod střední

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál	duál
nominativ	ucho	ucha	uši
genitiv	ucha	uch	uší
dativ	uchu	uchům	uším
akuzativ	ucho	ucha	uši
vokativ	ucho	ucha	uši
lokál	uchu	uchách	uších
instrumentál	uchem	uchy	ušima

Poznámky:

• Pokud se hovoří o části těla (orgánu sluchu), místo množného čísla (plurálu) se používají tvary duálu (uši). V přenesených významech se používají pravidelné tvary plurálu (ucha).
• Duálový tvar instrumentálu (7. pádu) mění koncovku shodných přívlastků na -ma: svýma bystrýma ušima, srovnej: hrnec s velkými uchy.

[editovat] význam

1. (místo plurálu duálové skloňování) orgán sluchu

   Má bystré uši.

   Poslouchal jsem hudbu tak nahlas, až mi začalo zvonit v uších.

2. (místo plurálu duálové skloňování) jeho vnější část, boltec

   odstávající uši, svýma velkýma ušima

3. věc nebo její část připomínající ucho

   ucho jehly, hrnec se dvěma uchy

4. (expresivně) mladý, nezkušený člověk

   Petr je ještě takové mladé ucho.

[editovat] překlady

orgán sluchu

anglicky: ear (en) dánsky: øre (da) finsky: korva (fi) francouzsky: oreille (fr) ž italsky: orecchio (it) m

německy: Ohr (de) s, Löffel (de) ž pl. (zajíce apod.) norsky: øre (no) slovensky: ucho (sk) s švédsky: öra (sv)

[editovat] související

• zevní ucho
• vnější ucho
• střední ucho
• vnitřní ucho

[editovat] polština

[editovat] podstatné jméno

• rod střední

[editovat] význam

1. ucho