ucho

Na Wikipedii naleznete:

Ucho

Obsah

Substantivum	singulár	plurál	duál
nominativ	ucho	ucha	uši
genitiv	ucha	uch	uší
dativ	uchu	uchům	uším
akuzativ	ucho	ucha	uši
vokativ	ucho	ucha	uši
lokál	uchu	uchách	uších
instrumentál	uchem	uchy	ušima

Poznámky:

Pokud se hovoří o části těla (orgánu sluchu), místo množného čísla (plurálu) se používají tvary duálu (uši). V přenesených významech se používají pravidelné tvary plurálu (ucha).
Duálový tvar instrumentálu (7. pádu) mění koncovku shodných přívlastků na -ma: svýma bystrýma ušima, srovnej: hrnec s velkými uchy.

(místo plurálu duálové skloňování) orgán sluchu
- Má bystré uši.
- Poslouchal jsem hudbu tak nahlas, až mi začalo zvonit v uších.
(místo plurálu duálové skloňování) jeho vnější část, boltec
- odstávající uši, svýma velkýma ušima
věc nebo její část připomínající ucho
- ucho jehly, hrnec se dvěma uchy
(expresivně) mladý, nezkušený člověk
- Petr je ještě takové mladé ucho.

orgán sluchu
angličtina: ear ^(en) dánština: øre ^(da) finština: korva ^(fi) francouzština: oreille ^(fr) ž italština: orecchio ^(it) m	latina: auris ^(la) ž němčina: Ohr ^(de) s, Löffel ^(de) ž pl. (zajíce apod.) norština: øre ^(no) řečtina: αφτί ^(el) s slovenština: ucho ^(sk) s švédština: öra ^(sv)