říkadlo

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈr̝iː.ka.dlɔ]

dělení

• ří-ka-d-lo

etymologie

Od říkat a -dlo.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	říkadlo	říkadla
genitiv	říkadla	říkadel
dativ	říkadlu	říkadlům
akuzativ	říkadlo	říkadla
vokativ	říkadlo	říkadla
lokál	říkadlu / říkadle	říkadlech
instrumentál	říkadlem	říkadly

význam

1. jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
   • Ale kdyby mimo nadání chtěla některá správní rada zavést vylosování podle starodávného obyčeje dětských říkadel, doporučuji jim některá počítadla zvláště mocná…

překlady

1. jednoduchá lidová básnička

   • angličtina: rhyme, nursery rhyme
   • francouzština: ritournelle ž, comptine ž
   • němčina: Abzählvers m, Sprüchlein s
   • ruština: детский стишок m, скорогово́рка ž, (posměšná) дразнилка ž
   • slovenština: riekanka ž
   • španělština: copla ž, rima ž

synonyma

1. říkanka, (řidčeji) říkačka, (rozpočítávací) rozpočítávadlo, (rýmovaná) rýmovačka

související

• říkat
• pořekadlo
• zaříkadlo

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-23]. Heslo říkadlo.