říkačka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈr̝iː.ka.t͡ʃka]
dělení
[editovat]- ří-kač-ka
etymologie
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | říkačka | říkačky |
| genitiv | říkačky | říkaček |
| dativ | říkačce | říkačkám |
| akuzativ | říkačku | říkačky |
| vokativ | říkačko | říkačky |
| lokál | říkačce | říkačkách |
| instrumentál | říkačkou | říkačkami |
význam
[editovat]- (řidčeji) jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
- Vedle toho hulákali říkačky méně vhodné, ale z těch se nezachovala leč jediná a ta zní takto: Dejte si Burduburděru za sklo![1]
- (řidčeji, hanlivě) planá zpráva nebo prázdné tlachání
- Na Nový rok o slepičí krok? Pranostiky. Může se zdát, že jsou to jen říkačky, které nemají s vědou nic společného. Ale zdání klame.[2]
překlady
[editovat]- jednoduchá lidová básnička
- angličtina: rhyme
- ruština: скорогово́рка ž, (posměšná) дразнилка ž
- slovenština: riekanka ž
- planá zpráva a prázdné tlachání
- slovenština: povedačka ž
synonyma
[editovat]- říkanka, říkadlo, (rozpočítávací) rozpočítávadlo, (rýmovaná) rýmovačka
- (expresivně) tlach, žvást, žblept, blept, báchorka, povídačka, (u novinařiny) kachna, (neutrálně) fáma, výmysl, smyšlenka, klep, pomluva, kleveta, (v obecném jazyce, expresivně) kec, plk, drb
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Kubula a Kuba Kubikula, Vladislav Vančura
- ↑ SOBOTKA, Petr. Meteor: Pranostiky. Starobylé předpovědi počasí. Mýtus, nebo skutečnost?. Český rozhlas Dvojka [online]. Český rozhlas. 2015-01-03 [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.