špicl

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʃpɪt͡sl̩]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ špicl špiclové
genitiv špicla špiclů
dativ špiclu / špiclovi špiclům
akuzativ špicla špicly
vokativ špicle špiclové
lokál špiclu / špiclovi špiclech
instrumentál špiclem špicly

význam[editovat]

  1. (hovorově, hanlivě) ten, kdo předává tajné službě, policii apod. informace o někom ze své blízkosti, často informace získané podloudným způsobem (např. špehováním)
    • Vyjeli z Prahy a vlak plný německých vojáků, plný tajných špiclů a polních policajtů zamířil k Drážďanům.[1]
    • V každé vojenské části mělo Rakousko své špicly, udávající své druhy, kteří s nimi spali na kavalcích a na pochodu dělili se s nimi o chleba.[2]
    • Postavil se. "Ale rád bych tě varoval; jestli jsi špicl, kterého na mě nasadili, tak ti tu tvou kůži nezachrání ani všichni draci na Venuši dohromady."[3]

synonyma[editovat]

  1. práskač, udavač, (v obecném jazyce) bonzák

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Zapletal, Zdeněk (1986): Půlnoční běžci. Praha: Československý spisovatel. Cit. dle Korpus.cz
  2. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  3. Heinlein, Robert Anson (2001): Mezi planetami. Překlad: Habala, Petr. Praha: Straky na vrbě. Cit. dle Korpsu.cz