štkát
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʃtkaːt]
dělení
[editovat]- štkát
varianty
[editovat]- (zastarale, knižně) štkáti
etymologie
[editovat]Zvukomalebné, ze staročeského ščkáti[1] (vydávat škytavý, vzlykavý zvuk),[2] které je příbuzné se slovenským čkať a polským czkać (obojí škytat).[1]
K němu je variantou staročeské ščikati, z kterého je nářeční štikat (škytat) a přesmyčkou i české škytat.[3]
Z podobného zvukomalebného základu *šček- je i staročeské ščekati a z něj české štěkat,[4] podobně ze zvukomalebného základu *ščeb- napodobujícího ptačí hlas je praslovanské *ščebetati a z něj české štěbetat.[5]
sloveso
[editovat]- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | štkám | štkáš | štká | štkáme | štkáte | štkají |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| štkej | štkejme | štkejte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | štkal | štkala | štkalo | štkali | štkaly | štkala |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | štkaje | štkajíc | štkajíce |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- vzlykavě plakat
- němčina: schluchzen
synonyma
[editovat]- lkát, kvílet, úpět, (neutrálně) vzlykat, plakat, brečet, naříkat, bědovat, (hovorově, expresivně) bulet, lamentovat, (expresivně, zhruběle) řvát
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „štkát“, s. 678.
- ↑ VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, rev. 2023-01-01, [cit. 2023-06-27]. Kapitola ščkáti.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „škytat“, s. 667.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „štěkat“, s. 676.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „štěbetat“, s. 676.