Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

japonština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Ze starojaponského *[tə].

spojka (1)

[editovat]
  • souřadící

přepis

[editovat]
  • rómadži: to

význam

[editovat]
  1. s, se, spolu
  2. s (interakce)
    • 彼女話す Kanodžo to hanasu – Mluví(m) s
    • 病気闘う Bjóki to tatakau – Bojovat s nemocí [přemáhat nemoc]
  3. a (ukončený výčet (pouze substantiv a/nebo osobních zájmen); pro neukončený výčet se používá spojka/partikule )
    • Inu to neko – Kočka a pes (a nikdo/nic víc)

spojka (2)

[editovat]
  • podřadící / uvozující

význam

[editovat]
  1. že

partikule

[editovat]

význam

[editovat]
  1. na (vyjadřuje změnu / přechod)
  2. jestliže, když, -li (podmínka)
  3. když, za, po (časově; naznačuje něco málo očekávaného)
  4. připojuje se za příslovce, vyjadřuje: jak