Wikislovník:Průzkum názorů/Parametry pravidel pro byrokraty

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Žádáme aktivní uživatele Wikislovníku, aby se vyslovili k jednotlivým bodům týkajících se pravidel pro byrokraty. Nejedná se zde o hlasování v klasickém slova smyslu, výsledky tedy nebudou závazné, ale o průzkum názorů, jehož cílem je připravit kompromisní návrh pravidel pro byrokraty, který bude přijatelný pro většinu členů komunity. Tento průzkum bude orientačně trvat jeden měsíc, tedy do 20. února 2016. --Auvajs (diskuse) 20. 1. 2016, 04:04 (CET)
EDIT: Objevují se vyjádření na poslední chvíli, orientační konec průzkumu prodlužuji do konce února 2016 a doufám, že se ještě vyjádří další. --Auvajs (diskuse) 22. 2. 2016, 08:10 (CET)

Průzkum názorů[editovat]

Kdo má mít právo stát se byrokratem?[editovat]

  1. Myslím, že pro byrokraty by měly být přísnější minimální nároky než pro správce. Osobně bych viděl minimální požadavky jako nejméně rok aktivity (aspoň rok od první editace) a alespoň 1000 editací. --Auvajs (diskuse) 20. 1. 2016, 03:47 (CET)
  2. Nejsem proti přísnější laťce v ohledu na délku působení a počet editací. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 2. 2016, 20:38 (CET)
  3. Byrokratem by měl právo se stát správce, který je (podle nově platných pravidel) ve funkci správce minimálně 3 měsíce a který byl do funkce byrokrata zvolen v separátním hlasování. Aktron (diskuse) 1. 2. 2016, 23:42 (CET)
  4. Takhle bez diskuse se mi zdá dostatečný Aktronův přístup. Nevidím důvod pro přísnější metr. --Palu (diskuse) 19. 2. 2016, 11:47 (CET)
  5. Viděl bych to na 3 měsíce správcování (dle Aktrona) plus 500 editací v hlavním prostoru a přílohách. Je to dvojnásobek editací oproti správci, což by mělo dokladovat nějakou aktivní účast na projektu, aby člověk nebyl jen čtvrt roku správcem pro formu. --Bazi (diskuse) 20. 2. 2016, 11:04 (CET)
  6. 3 měsíce správcování plus 500 editací v hlavním prostoru a přílohách vypadá dobře. Rozhodující by ale neměla být pravidla jako spíš posouzení hlasujících: rozhodující vlastnosti pro byrokrata se skrze délku správcování a počet editací nepoznají téměř vůbec. Pokud bude byrokrat snadno odvolatelný skrze potvrzení, pak na pravidle pro právo stát se byrokratem záleží spíš málo. --Dan Polansky (diskuse) 20. 2. 2016, 13:37 (CET)
  7. Nevidím důvod, proč by měla být větší přísnost než na správce. --Okino (diskuse) 21. 2. 2016, 00:58 (CET)
  8. Ještě bych se rozmyslel, zda skutečně požadovat, aby měl správcovskou zkušenost. Na Wikislovníku byly v minulosti myslím určité obavy z koncentrace moci a kdybychom měli byrokraty nesprávce, tak by to proti tomu mohlo pomoci. Správce má být mj. na rychlé zásahy, kdy musí zasahovat bezodkladně, z rychlého pochopení situace, a na to každý nemá nervy. Leckdo třeba ani správce dělat nechce, ale byrokrata (nebo hypoteticky v budoucnu arbitra) by byl ochoten dělat. Možná se někdo osvědčí v nebyrokratickém uzavírání hlasování natolik, že za byrokrata bychom jej rádi zvolili i bez té správcovské zkušenosti. Tady bych to vymezil spíš podle Auvajse - nemá velký smysl, aby kandidoval nováček, ten totiž pravděpodobně zvolen nebude.--Tchoř (diskuse) 23. 2. 2016, 21:24 (CET)
    Ano, to je dobrý nápad. Pakliže by to bylo takto, pak bych se klonil taky k vyšším nárokům podle Auvajse. Pakliže by to bylo podle Aktrona, tak tam není pro přísnější metr než pro správce podle mě důvod. Každopádně osobně bych preferoval tento Tchořův návrh, jeho odůvodnění mi přijde dobré. --Palu (diskuse) 23. 2. 2016, 22:36 (CET)
    Ta myšlenka dává smysl. I když z pohledu neznalého předpokládám, že záležitosti jako přidělování a odebírání uživatelských práv vyžadují taky nějakou obratnost s funkcemi a nastaveními systému, k čemuž by správcovství mohlo být dobrou průpravou. V tom vidím i rozdíl mezi byrokratem a arbitrem, který k výkonu své funkce žádné zvláštní znalosti všech těch „udělátek“ nepotřebuje. Ale je fakt, že to správcování nemusí být podmínka nutná, jen by to mohlo být potenciálnímu byrokratovi k užitku. To se taky nutně nevylučuje s případným požadavkem na nesouběh těchto dvou funkcí. Správce minulý není totéž co správce souběžný. --Bazi (diskuse) 23. 2. 2016, 23:07 (CET)
    Upřímně, taky nerozumím tomu, k čemu je pro byrokrata zkušenost s funkcí správce. U byrokrata vidím nejdůležitější to, aby měl vysokou podporu komunity, nikoli aby měl zkušenosti s administrací. --Auvajs (diskuse) 24. 2. 2016, 03:08 (CET)
    Aha, a jaký smysl potom má, aby měl byrokrat nějaký počet editací (rozuměj: zkušenosti s editováním), když přece záleží jen na podpoře komunity? To mi není úplně jasné. --Bazi (diskuse) 24. 2. 2016, 04:11 (CET)
    Počet editací neberu jako indikátor "zkušenosti s editováním", ale spíše zkušenosti s projektem jako celkem (proto zde třeba nenavrhuju, aby se těch [např.] 1000 editací muselo vztahovat k hlavnímu jmennému prostoru a prostoru příloha, ale aby se to počítalo ze všech NS dohromady.) Od byrokrata očekávám, že bude dobře znát místní pravidla a zvyklosti. A dále že bude alespoň tolik aktivní, aby se o něm nedalo říct: "no on tomu vlastně vůbec nerozumí, protože tu skoro needituje". Jistě, že místní pravidla a zvyklosti by mohl znát i nějaký "pozorovatel", který se do dění nezapojuje a měl by jen pár editací, nicméně je otázka, proč by tedy takový uživatel měl dělat byrokrata.--Auvajs (diskuse) 24. 2. 2016, 12:53 (CET)
    Uznávám, že už dává větší smysl, když ty editace nejsou požadované v hlavním jmenném prostoru. I když zároveň pak nedává smysl, proč jsou v tom hlavním požadovány u správců. Právě s ohledem na tento požadavek u správců jsem chápal i těch původně navržených 1000 editací jako editace v hlavním prostoru nebo přílohách. --Bazi (diskuse) 24. 2. 2016, 13:06 (CET)
    Správce má technické možnosti podstatným způsobem ovlivňovat možnosti editace celého projektu (zejména přes nastavování/zavádění udělátek, editačních filtrů, globálních stylů a skriptů, v menší míře pak přes zamykání stránek a blokování). Když už se tedy do něčeho takového pouští, neměl by tyto zásahy zvažovat jen z hlediska administrace (aby si zjednodušil správcování), ale též (a podle mě převážně) z hlediska editorského. Nicméně jak může správce něco zvažovat z toho druhého pohledu (editorského), když s vlastním editováním nemá zkušenosti nebo jich má velmi málo? Pokud za 10 let založíte 10 000 hesel, budete mít úplně jiný pohled než když jich založíte 10. --Auvajs (diskuse) 24. 2. 2016, 13:21 (CET)
    Je srozumitelné, že by správce měl mít tu editorskou zkušenost, ale z té argumentace není až tak zřetelné, proč by to měla být editorská zkušenost právě v hlavním prostoru a přílohách. Naopak si matně vybavuju, že to bylo při vytváření správcovských pravidel zdůvodňováno právě vyžadovanými zkušenostmi při tvorbě hesel. Ale i tvorba a úprava kategorií, šablon apod. je nepochybně editorskou zkušeností, takže to zpětně vyznívá spíš jako důraz na jakousi „zásluhovost“ o obsah, než na zkušenost z druhé strany. A v důsledku pak není moc jasné, proč by ty zkušenosti nebo zásluhy (v hlavním prostoru) měl mít správce a už ne byrokrat. --Bazi (diskuse) 24. 2. 2016, 13:35 (CET)
    Těžištěm editorské činnosti je tvorba (rozuměj vkládání) obsahu, zde nejtypičtěji představovaná zakládáním nových hesel. Tvorbu a úpravu kategorií, šablon, modulů apod. považuji spíše za periferii editorské činnosti, doplňkovou činnost (byť někdy nutnou), ale ne za klíčovou. Předpokládám, že většina editorů tu je primárně za účelem tvořit slovník a nikoli za účelem ten slovník kategorizovat nebo nějak přeskupovat... Jinak funkci byrokrata bych viděl spíše jako komunitně orientovanou (nastavování uživatelských práv souvisí hlavně s editory, resp. komunitou editorů, nikoli s obsahem slovníku). Zatímco funkce správce je výrazně více orientovaná obsahově/technicky/systémově a komunitně méně (tam spíše okrahově, v požadavcích na to, aby správcovské zásahy nebyly nekonsensuální, aby správce jednal zdvořile, komunikoval apod.) --Auvajs (diskuse) 24. 2. 2016, 15:03 (CET)
  9. Jako Aktron (nakolik se v tom orientuju). Ačkoliv na tom, co říká Tchoř, tj. o té možnosti nevyžadovat správcovskou zkuščenost, taky něco je. -- Pyprilescu 26. 2. 2016, 05:52 (CET)
  10. Jako Auvajs. Co se týče požadavku na zkušenost se správcováním: až se "provoz" podle nových pravidel stane již rutinním, asi by aspoň minimální zkušenost se správcováním byla žádoucí; momentálně teď ale by s tím zatím mohly být určité problémy - v relativně nedávné době se nikdo do správcováni ještě nehrnul - aby bylo z koho vybírat. Vzhledem k úvaze kolegy Tchoře tedy asi zkušenost se správcováním jako doporučení, ale ne nezbytnou podmínku. --Kusurija (diskuse) 8. 3. 2016, 22:42 (CET)
  11. Byrokrat by měl mít zkušenosti z editací na projektech Wikimedia a zároveň by měl již nějakou dobu aktivně působit i na Wikislovníku, aby znal jeho specifika. Předchozí správcování (kdekoliv) je výhodou, ne však podmínkou. JAn Dudík (diskuse) 9. 3. 2016, 15:03 (CET)

Jakou minimální podporu hlasujících by měl byrokrat mít?[editovat]

  1. Myslím, že byrokrat by měl mít větší podporu než správce. Jestliže správce musí mít alespoň 2/3 podporu, pak byrokrat by měl mít 3/4. --Auvajs (diskuse) 20. 1. 2016, 03:48 (CET)
  2. Souhlasím s Auvajsem. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 2. 2016, 20:38 (CET)
  3. Stejnou, jako v případě správcovské kandidatury. --Aktron (diskuse) 1. 2. 2016, 23:42 (CET)
  4. Podle mě stačí Aktronův model. Dvoutřetinová důvěra je dostatečně silná. --Palu (diskuse) 19. 2. 2016, 11:47 (CET)
  5. Dvě třetiny ze součtu Pro a Proti, stejně jako u správců. --Bazi (diskuse) 20. 2. 2016, 11:06 (CET)
  6. Dvě třetiny ze součtu Pro a Proti, stejně jako u správců. Dokud bude byrokrat snadno odvolatelný skrze potvrzení, mělo by to stačit. --Dan Polansky (diskuse) 20. 2. 2016, 13:34 (CET)
  7. Nevidím důvod, proč by měla být větší podpora než pro správce. --Okino (diskuse) 21. 2. 2016, 00:58 (CET)
  8. Jako Dan Polansky. --Kusurija (diskuse) 8. 3. 2016, 22:46 (CET) P.S.:Abych upřesnil: s argumentem Auvajse souhlasím, ale nepodpořím. Kvůli konsensu, který směřuje k něčemu jinému, také akceptovatelnému. --Kusurija (diskuse) 19. 3. 2016, 19:52 (CET)
  9. Stejně, jako v případě kandidatury na správce. JAn Dudík (diskuse) 9. 3. 2016, 15:03 (CET)

Má být v pravidlech povinnost současných byrokratů nechat se potvrdit?[editovat]

  1. Za mě ano. --Auvajs (diskuse) 20. 1. 2016, 03:48 (CET)
  2. Asi ano. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 2. 2016, 20:38 (CET)
  3. Určitě. Podobně jako na české Wikipedii by měl mít byrokrat povinnost, je-li ve výročním měsíci vyzván iniciovat hlasování o svém potvrzení. --Aktron (diskuse) 1. 2. 2016, 23:42 (CET)
  4. Rozhodně ano, Aktronův (Wikipedijní) model mi přijde dobrý. --Palu (diskuse) 19. 2. 2016, 11:47 (CET)
  5. Zdá se mi, že Aktron píše o obecném modelu, zatímco otázka směřuje na jednorázové převolení po přijetí pravidel. Nebo je to míněno i jako řešení pro ty současné byrokraty? Mně by to takto asi nevadilo. --Bazi (diskuse) 20. 2. 2016, 11:11 (CET)
  6. Ano, ale nikoliv podle principu výročního měsíce. Potvrdit by se měl povinost po uplynutí nějaké lhůty od předchozího potvrzení či ustavení byrokratem, třeba po uplynutí 3 měsíců. Pokud se 3 měsíce nelíbí, tak ať je to 6 měsíců nebo i 12 měsíců, ale mělo by to být na principu uplynutí lhůty a ne aby někdo hlídal zda nastal správný měsíc jako v nějaké pohádce. --Dan Polansky (diskuse) 20. 2. 2016, 13:33 (CET)
    Aha, nepochopil jsem to; je to o současných byrokratech a nikoliv o potvrzení obecně. Podle mě ve vztahu k těm byrokratům, kteří se jimi stali před přijetím pravidla, stačí aplikovat obecnou odvolatelnost jak jsem ji uvedl výše. Jeden ze současných byrokratů byl nedávno potvrzen, takže u něj stejně není moc co řešit. Ten druhý nedávno potvrzen nebyl a pokud si redaktoři již nepřejí jeho byrokratování, mělo by stačit, aby jeden z nich ho požádal o potvrzení; to by bylo závazné z toho titulu, že od posledního potvrzení či ustanovení onoho byrokrata uběhla ona lhůta. --Dan Polansky (diskuse) 20. 2. 2016, 13:44 (CET)
  7. Líbí se mi myšlenka Dana Polanského, že by se to nekomplikovalo zvláštním pravidlem, ale prostě by to bylo po X měsících od předchozího potvrzení. Osobně bych byl pro těch dvanáct - byrokrat má svým způsobem výrazně menší možnosti páchat škody, než správce. Ten rok v praxi znamená, že stihl uzavřít tak čtyři hlasování? Samozřejmě závisí na počtu hlasování a na počtu byrokratů, kteří se o ně dělí. Pro současné byrokraty by to znamenalo, že Danny B. může být vyzván kdykoliv po schválení a já od září dál (předpokládám, že to schválíme dřív). Akorát se to musí šikovně formulovat, aby Danny B. nemohl argumentovat, že když potvrzován nebyl, tak ještě od posledního potvrzování neuplynul rok (takže „Pokud je byrokrat vyzván a o jeho právech byrokrata se za poslední rok nehlasovalo…“?). --Tchoř (diskuse) 23. 2. 2016, 21:12 (CET)
  8. Jako dočasně platný bod pravidel: Od vstoupení pravidel v platnost během 9 (případně jiný počet - podle konsensu) měsíců mají povinnost se nechat potvrdit všichni (včetně eventuálně mezitím nově zvolených/jiiným způsobem ustavených) byrokraté. po uplynutí 12 měsíců od vsoupení pravidel v platnost (kdy již byli všichni převoleni + čas na eventuální procedurální záležitosti/dohady/mimořádně vzniklé situace) má být tento bod zrušen jako již nepotřebný (vše ošetří ostatní body pravidel). Jelikož jsem přidal tento návrh dosti pozdě, souhlasím, aby v případě potřeby na něj nebyl brán ohled (nesmí - z časových/procedurálních důvodů - překážet přijetí pravidel). --Kusurija (diskuse) 8. 3. 2016, 22:02 (CET)

V jakých dalších věcech by se měla pravidla o byrokratech odlišovat od pravidel o správcích?[editovat]

  1. Měly by být výrazně jednodušší, kratší, stručnější. --Auvajs (diskuse) 20. 1. 2016, 03:49 (CET)
  2. Určitě by měly brát v potaz výtky, které zazněly při schvalování pravidel pro správce. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 2. 2016, 20:38 (CET)
  3. Měly by být co nejpodobnější, aby byla srozumitelná. --Aktron (diskuse) 1. 2. 2016, 23:42 (CET)
  4. Měly by být co nejjednodušší, nikoliv ale strojovým strohým jazykem. Měly by také brát v potaz výtky, které zazněly. Pokud jde o tu podobnost kvůli srozumitelnosti, tak souhlasím, ale té by mělo být dosaženo spíše pozdější revizí správcovských pravidel, které mají své problémy, nikoliv rezignováním na kvalitu tohoto pravidla. --Palu (diskuse) 19. 2. 2016, 11:47 (CET)
  5. Měla by mít podobnou strukturu jako správcovská, aby to nebylo každá ves jiný pes a uživatel se snáz orientoval. A jak zaznělo při schvalování správcovských pravidel nebo po něm, měla by zahrnovat nejen postupy pro získávání a ztrácení byrokratických oprávnění, případně výčet toho, co všechno musí nebo nesmí byrokrat splňovat, ale taky základní návod pro výkon funkce, co že to obnáší a jak postupovat (rámcově, ve stručnosti). Byl bych rád, kdyby na tomto stávající byrokrati byli ochotní aktivněji zapracovat (a podobně doplnit i správcovské postupy, ale to patří jinam). --Bazi (diskuse) 20. 2. 2016, 11:15 (CET)
  6. Co možná nejjednodušší. --Okino (diskuse) 21. 2. 2016, 00:58 (CET)
  7. Jako Bazi + někde by se mělo odrazit řešení situace, kdy wikislovníku hrozí ztráta všech byrokratů (ohrožení plynulé a nezávislé provozuschopnosti), ať už jakýmkoliv mechanizmem - jak nepřevolení žádného ze stávajících, tak vlivem vyšší moci (úmrtí, zásah stewarda...). V takovém případě by měly být "vypsány" mimořádné volby a poslední byrokrat, který by jinak měl pozbýt práv byrokrata, by je (práva) měl (nouzově) používat do doby zvolení nového byrokrata s tím, že by sám neměl možnost volit (zástupné pokračování ve funkci po skončení mandátu do doby faktického nástupu nástupce). Jinak z důvodu možných nepředvídaných situací by měli být aspoň dva byrokraté (možnost zástupu při dovolence či jiné absenci jednoho z nich). --Kusurija (diskuse) 8. 3. 2016, 23:11 (CET)
  8. měla by být co nejjedodušší. Byrokrat v podstatě jen uzavírá hlasování a přiděluje (odebírá) některá uživatelská práva. Část z nich na základě hlasování (správci), část na základě žádosti (boti, případně automatičtí strážci). Čili pravidlo by mohlo stačit ve znění: "Musí umět počítat, měl by mít povědomí o technických záležitostech a musí používat selský rozum". JAn Dudík (diskuse) 9. 3. 2016, 15:03 (CET)

Komentáře[editovat]