běsnit

čeština

výslovnost

• IPA: [bjɛsɲɪt]

dělení

• běs-nit

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	běsním	běsníš	běsní	běsníme	běsníte	běsní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	běsni	běsněme	běsněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	běsnil	běsnila	běsnilo	běsnili	běsnily	běsnila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	běsně	běsníc	běsníce

význam

1. (expresivně) dávat najevo svůj velký vztek
   • »Proto já se nemohu a nemohu dopočítat!« běsnila Tetřevka, »když ty mi tu za zády zboží užíráš. Já peču jako blázen a ty budeš jíst! Konec, basta — zavřeme to! Půjdem tam, kde jsme byli!«
2. (přeneseně) vytvářet násilné projevy resp. působit rozsáhlé škody
   • Požáry v lese běsní už dva dny.

překlady

1. dávat najevo vztek

   • angličtina: rage, fume
   • francouzština: enrager, être furieux
   • němčina: wüten
   • slovenština: besniť
2. působit škody

   • angličtina: rage
   • francouzština: sévir, se déchaîner
   • slovenština: zuriť

synonyma

1. řádit, zuřit, soptit
2. zuřit, řádit

související

• rozběsněný
• běs
• rozběsnění
• rozběsnit
• běsnivý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-05-16]. Heslo běsnit.