chlubit se

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈxlʊbɪt sɛ]

dělení

• chlu-bit se

sloveso

• nedokonavé
• reflexivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	chlubím se	chlubíš se	chlubí se	chlubíme se	chlubíte se	chlubí se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	chlub se	chlubme se	chlubte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	chlubil se	chlubila se	chlubilo se	chlubili se	chlubily se	chlubila se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	chlubě se	chlubíc se	chlubíce se

význam

1. (chlubit se + instrumentál) vynášet své silné stránky, přednosti, úspěchy - skutečné či domnělé
   • Chlubil se před kamarády svými úspěchy u žen.

překlady

1. upozorňovat na své úspěchy či silné stránky

   • angličtina: brag, boast, preen
   • francouzština: se vanter, fanfaronner
   • němčina: prahlen, sich rühmen
   • ruština: хвастаться
   • řečtina: καυχιέμαι
   • španělština: vanagloriarse, jactarse

synonyma

1. vychloubat se, vytahovat se, naparovat se, chvástat se, (hovorově) honit si triko, (slang mládeže) flexit

související

• chlouba
• chlubil
• vychloubat se
• pochlubit se

fráze a idiomy

• chlubit se cizím peřím

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-09-29]. Heslo chlubit se.