domluvit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [dɔmlʊvɪt]

dělení[editovat]

  • do-mlu-vit

varianty[editovat]

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Budoucí čas domluvím domluvíš domluví domluvíme domluvíte domluví
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
domluv domluvme domluvte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné domluvil domluvila domluvilo domluvili domluvily domluvila
Trpné domluven domluvena domluveno domluveni domluveny domluvena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý domluviv domluvivši domluvivše

význam[editovat]

  1. vzájemnou komunikací najít shodu
    • Kompromis byl domluven po dlouhém jednání.
  2. přestat mluvit
  3. (domluvit + dativ) naléhavě a s empatií poradit

překlady[editovat]

  1. sjednat
  2. přestat mluvit
    • poradit

      synonyma[editovat]

      1. smluvit, dohodnout, sjednat, dojednat, vyjednat
      2. dohovořit

      antonyma[editovat]

      1. rozhovořit se, spustit

      související[editovat]

      poznámky[editovat]

      • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-05-02]. Heslo domluvit.