fena

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • fe-na

etymologie[editovat]

Z latinského canis femina — „psí samice“ vzniklo románské fenna, jež bylo přejato do jihofrancouzských nářečí a do oblasti Švýcarska, odkud přešlo do češtiny. V češtině je poprvé doloženo z Thámova slovníku z roku 1799.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ fena feny
genitiv feny fen
dativ feně fenám
akuzativ fenu feny
vokativ feno feny
lokál feně fenách
instrumentál fenou fenami

význam[editovat]

  1. samice psa
    • „No víš, kamaráde,“ otočil se Špaček náhle, „dostanu zase jiného psa, fenu, a až bude mít štěňata, dám ti nejkrásnější z nich.“[2]
  2. samice psovité šelmy
  3. (přeneseně) zlá žena

překlady[editovat]

samice psa

synonyma[editovat]

  1. čuba, psice, (nářečně) suka, (staročesky) tista
  2. semetrika

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Z našich časopisů. Naše řeč, 1925, roč. 9, čís. 8, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Ignát Herrmann: Pražské figurky, povídka Přátelský dar

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Fena ve Wikipedii