fena

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • fe-na

etymologie[editovat]

Z latinského canis femina — „psí samice“ vzniklo románské fenna, jež bylo přejato do jihofrancouzských nářečí a do oblasti Švýcarska, odkud přešlo do češtiny. V češtině je poprvé doloženo z Thámova slovníku z roku 1799.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ fena feny
genitiv feny fen
dativ feně fenám
akuzativ fenu feny
vokativ feno feny
lokál feně fenách
instrumentál fenou fenami

význam[editovat]

  1. samice psa
    • „No víš, kamaráde,“ otočil se Špaček náhle, „dostanu zase jiného psa, fenu, a až bude mít štěňata, dám ti nejkrásnější z nich.“[2]
  2. samice psovité šelmy
  3. (přeneseně) zlá žena

překlady[editovat]

  1. samice psa

synonyma[editovat]

  1. fenka, čuba, psice (nářečně) kudla, (nářečně) suka, (nářečně) šulka, (staročesky) tista[3]
  1. psice, semetrika

antonyma[editovat]

  1. pes
  2. pes
  3. pes

související[editovat]

turečtina[editovat]

varianty[editovat]

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. špatný

poznámky[editovat]

  1. Z našich časopisů. Naše řeč, 1925, roč. 9, čís. 8, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Ignát Herrmann: Pražské figurky, povídka Přátelský dar
  3. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „psice“, s. 480-482.

externí odkazy[editovat]

  • Článek Fena ve Wikipedii