fena

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • fe-na

etymologie

[editovat]

Z latinského canis femina — „psí samice“ vzniklo románské fenna, jež bylo přejato do jihofrancouzských nářečí a do oblasti Švýcarska, odkud přešlo do češtiny. V češtině je poprvé doloženo z Thámova slovníku z roku 1799.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ fena feny
genitiv feny fen
dativ feně fenám
akuzativ fenu feny
vokativ feno feny
lokál feně fenách
instrumentál fenou fenami

význam

[editovat]
  1. samice psa
    • „No víš, kamaráde,“ otočil se Špaček náhle, „dostanu zase jiného psa, fenu, a až bude mít štěňata, dám ti nejkrásnější z nich.“[2]
  2. samice psovité šelmy
  3. (přeneseně) zlá žena

překlady

[editovat]
  1. samice psa

synonyma

[editovat]
  1. fenka, čuba, psice (nářečně) kudla, (zastarale, nářečně) suka, (nářečně) šulka, (staročesky) tista[3]
  1. psice, semetrika

antonyma

[editovat]
  1. pes
  2. pes
  3. pes

související

[editovat]

turečtina

[editovat]

varianty

[editovat]

přídavné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. špatný

poznámky

[editovat]
  1. Z našich časopisů. Naše řeč, 1925, roč. 9, čís. 8, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Ignát Herrmann: Pražské figurky, povídka Přátelský dar
  3. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „psice“, s. 480-482.

externí odkazy

[editovat]