hybrid

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɪbrɪt]

dělení

• hy-b-rid

etymologie

Přes západoevropské jazyky z latinského hybrida, které z původnějšího hibrida a to odněkud ze starořečtiny, s pravděpodobným vlivem/kontaminací ὕβρις.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hybrid	hybridy
genitiv	hybrida / hybridu	hybridů
dativ	hybridu	hybridům
akuzativ	hybrid / hybrida	hybridy
vokativ	hybride	hybridy
lokál	hybridu	hybridech
instrumentál	hybridem	hybridy

Poznámka: v genetickém významu (1) je přípustný tvar hybrida v genitivu a akuzativu singuláru a objevuje se též tvar mužského rodu životného hybridi v nominativu plurálu.

význam

1. organismus vzniklý křížením alespoň dvou geneticky blízkých druhů
2. to, co vzniklo spojením dvou nesourodých složek

překlady

1. kříženec

   • angličtina: hybrid
   • francouzština: hybride m
   • hebrejština: כִּלְאַיִם
   • němčina: Hybride ž, Mischling s
   • portugalština: híbrido m
   • ruština: помесь ž, гибрид m
   • řečtina: υβρίδιο s
   • slovenština: hybrid m

1. spojení nesourodých složek

   • angličtina: hybrid
   • bulharština: хибрид

synonyma

1. kříženec, bastard, míšenec
2. —

související

• hybridní
• hybridizace

angličtina

výslovnost

• (britská angličtina) IPA: [ˈhaɪbrɪd]
• (americká angličtina) IPA: [ˈhaɪbrɪd],  hybrid^{? • info}

přídavné jméno

• nestupňovatelné

význam

1. hybridní (plodina ap.)

externí odkazy

• Článek Hybrid ve Wikipedii