měřit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mě-řit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas měřím měříš měří měříme měříte měří
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
měř měřme měřte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé měřil měřila měřilo měřili měřily měřila
Trpné měřen měřena měřeno měřeni měřeny měřena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný měře měříc měříce

význam[editovat]

  1. zjišťovat míru, rozměr
  2. mít určitou velikost
    • Postel měří dva metry.
  3. pozorovat, prohlížet (někoho)
    • Za skalou neklidně se krčil lítý pes,
      nás měřil hněvným okem,
      na chvíli čekaje, kdy na mrchu by kles’,
      na hnát, jejž pustil, skokem.
      [1]
  4. soudit (někoho), ocenit (někoho)
    • Měřit všem stejným metrem je jedním ze základů spravedlnosti.
  5. (zastarale) mířit, zacílit
    • …pak natáhnuv tětivu, položil na ni šíp, měřil a střelil dobrého starého básníka právě do srdce…[2]
  6. (zastarale) směřovat (někam se přibližovat)
    • Ten přivina se ke mně, odkud a kam bych měřil, dotazoval se.[3]

překlady[editovat]

  1. zjišťovat rozměr

související[editovat]

fráze a úsloví[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Charles Baudelaire: Květy zla, báseň Mrcha, překlad Jaroslav Vrchlický
  2. Hans Cgristan Andersen: Nespůsobný hoch, překlad Karel Bohuš Kober
  3. Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce