měřit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mě-řit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. měřím měříme
2. měříš měříte
3. měří měří
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. měřme
2. měř měřte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný měřil měřili
mužský neživotný měřily
ženský měřila
střední měřilo měřila
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný měřen měřeni
mužský neživotný měřeny
ženský měřena
střední měřeno měřena
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský měře měříce
ženský měříc
střední

význam[editovat]

  1. zjišťovat míru, rozměr
  2. mít určitou velikost
    • Postel měří dva metry.
  3. pozorovat, prohlížet (někoho)
    • Za skalou neklidně se krčil lítý pes,
      nás měřil hněvným okem,
      na chvíli čekaje, kdy na mrchu by kles’,
      na hnát, jejž pustil, skokem.
      [1]
  4. soudit (někoho), ocenit (někoho)
    • Měřit všem stejným metrem je jedním ze základů spravedlnosti.
  5. (zastarale) mířit, zacílit
    • …pak natáhnuv tětivu, položil na ni šíp, měřil a střelil dobrého starého básníka právě do srdce…[2]
  6. (zastarale) směřovat (někam se přibližovat)
    • Ten přivina se ke mně, odkud a kam bych měřil, dotazoval se.[3]

překlady[editovat]

zjišťovat rozměr

související[editovat]

fráze a úsloví[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Charles Baudelaire: Květy zla, báseň Mrcha, překlad Jaroslav Vrchlický
  2. Hans Cgristan Andersen: Nespůsobný hoch, překlad Karel Bohuš Kober
  3. Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce