mlčenlivý

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈml̩t͡ʃɛnlɪviː]

dělení

• ml-čen-li-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	mlčenlivý	mlčenlivý	mlčenlivá	mlčenlivé	mlčenliví	mlčenlivé	mlčenlivé	mlčenlivá
genitiv	mlčenlivého	mlčenlivého	mlčenlivé	mlčenlivého	mlčenlivých	mlčenlivých	mlčenlivých	mlčenlivých
dativ	mlčenlivému	mlčenlivému	mlčenlivé	mlčenlivému	mlčenlivým	mlčenlivým	mlčenlivým	mlčenlivým
akuzativ	mlčenlivého	mlčenlivý	mlčenlivou	mlčenlivé	mlčenlivé	mlčenlivé	mlčenlivé	mlčenlivá
vokativ	mlčenlivý	mlčenlivý	mlčenlivá	mlčenlivé	mlčenliví	mlčenlivé	mlčenlivé	mlčenlivá
lokál	mlčenlivém	mlčenlivém	mlčenlivé	mlčenlivém	mlčenlivých	mlčenlivých	mlčenlivých	mlčenlivých
instrumentál	mlčenlivým	mlčenlivým	mlčenlivou	mlčenlivým	mlčenlivými	mlčenlivými	mlčenlivými	mlčenlivými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	mlčenlivý
komparativ	mlčenlivější
superlativ	nejmlčenlivější

význam

1. (člověk) mluvící jen málokdy

překlady

1. málomluvný

   • angličtina: taciturn
   • francouzština: taciturne
   • němčina: schweigsam
   • slovenština: mlčanlivý

synonyma

1. málomluvný, nemluvný

antonyma

1. výřečný, upovídaný, hovorný, (hanlivě) žvanivý, užvaněný

související

• mlčet
• mlčky
• mlčení
• mlčenlivost