nabít

čeština

výslovnost

• IPA: [nabiːt]
•  nabít^{? • info}

homofony

• nabýt
• nabíd'

dělení

• na-bít

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	nabiji	nabiješ	nabije	nabijeme	nabijete	nabijí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	nabij	nabijme	nabijte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	nabil	nabila	nabilo	nabili	nabily	nabila
trpné	nabit	nabita	nabito	nabiti	nabity	nabita

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	nabiv	nabivši	nabivše

význam

1. připravit střelnou zbraň k výstřelu vložením střely či střeliva
   • Mušketýři chvatně nabili a znovu vystřelili.
2. uložit energii do objektu přemístěním elektrického náboje
   • Za jednu noc tyhle baterie nejspíš nenabiješ.
3. (hovorově) (nabít + dativ — někomu) ztrápit někoho bitím; udělit někomu výprask
   • Rozlícený otec nemilosrdně nabil oběma dětem.
   • Spolužáci mu chtěli za žalování nabít, ale nedal jim příležitost.

překlady

1. připravit zbraň

   • angličtina: load, reload
   • francouzština: charger
   • němčina: laden
   • slovenština: nabiť
2. uložit energii

   • angličtina: charge, recharge
   • francouzština: charger, recharger
   • němčina: aufladen
   • slovenština: nabiť
3. —

synonyma

1. (hovorově) naládovat
2. dobít
3. natlouci, zbít

antonyma

1. —
2. vybít
3. —

související

• nabít se
• nabíjet
• nabití
• náboj
• nabíjení
• nabíječka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-08-07]. Heslo nabít.