náboženství

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • ná-bo-žen-ství

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ náboženství náboženství
genitiv náboženství náboženství
dativ náboženství náboženstvím
akuzativ náboženství náboženství
vokativ náboženství náboženství
lokál náboženství náboženstvích
instrumentál náboženstvím náboženstvími

význam[editovat]

  1. vztah ke skutečnosti, která přesahuje oblast dostupnou smyslovému vnímání a rozumovému poznání; bývá projevován vírou, obřady nebo jím motivovaným mravním životem
  2. konkrétní ucelená soustava vyplývající z tohoto vztahu a z vycházející praxe
  3. výuka náboženství (1), zpravidla křesťanského
    • V novém prostředí se Toufar rychle zabydlel a cítil se dobře. Jeho hlavní pracovní náplní bylo vyučování náboženství v několika školách (např. v roce 1940 22 hodin týdně), vyřizování agendy farního úřadu a sloužení bohoslužeb.

překlady[editovat]

  1. vztah
  2. vztah
  3. výuka

synonyma[editovat]

  1. doktrína, učení, (částečně) vyznání, konfese
  2. katechismus

související[editovat]

externí odkazy[editovat]