okupace

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɔkʊpat͡sɛ]

dělení[editovat]

  • oku-pa-ce

varianty[editovat]

etymologie[editovat]

Patrně přes moderní západoevropské jazyky z latinského occupātiō, které je odvozeno od slovesa occupāre vzniklého jako ob- +‎ capere („chytit, brát, dobýt“).[1] Srovnej např. německé Okkupation či portugalské occupação.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ okupace okupace
genitiv okupace okupací
dativ okupaci okupacím
akuzativ okupaci okupace
vokativ okupace okupace
lokál okupaci okupacích
instrumentál okupací okupacemi

význam[editovat]

  1. vojenské zabrání cizího území
    • Od svého založení zažilo Československo dvě okupace: nacistickou a komunistickou; první ze strany Německa a druhou ze strany států Varšavské smlouvy, od podzimu 1968 už jen Sovětského svazu.
    • Okupaci nazývala komunistická propaganda „bratrskou pomocí“.[2]
    • Ti [ostatní členové strany] museli zavrhnout nejen všechny reformní snahy, ale především vyslovit souhlas s okupací, která se nyní v komunistické novomluvě nazývala bratrskou pomocí při záchraně socialismu.[3]
  2. (v právu) způsob nabytí vlastnického práva k věci ničí

překlady[editovat]

  1. zábor cizího území
  2. přivlastnění ničí věci

synonyma[editovat]

  1. okupování, obsazení
  2. přivlastnění, přisvojení

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „okupovat“
  2. „Osmašedesátý“ v Katolických novinách. Katolický týdeník 33/2018, dostupné online.
  3. Ivan Klíma: Moje šílené století II. Praha: Academia, dotisk 2010, s. 123-124.

externí odkazy[editovat]