okupace

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔkʊpat͡sɛ]

dělení

• oku-pa-ce

varianty

• (starým pravopisem) okkupace

etymologie

Patrně přes moderní západoevropské jazyky z latinského occupātiō, které je odvozeno od slovesa occupāre vzniklého jako ob- + capere („chytit, brát, dobýt“). Srovnej např. německé Okkupation či portugalské occupação.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	okupace	okupace
genitiv	okupace	okupací
dativ	okupaci	okupacím
akuzativ	okupaci	okupace
vokativ	okupace	okupace
lokál	okupaci	okupacích
instrumentál	okupací	okupacemi

význam

1. vojenské zabrání cizího území
   • Od svého založení zažilo Československo dvě okupace: první ze strany Německa a druhou ze strany států Varšavské smlouvy, od podzimu 1968 už jen Sovětského svazu.
   • Okupaci nazývala komunistická propaganda „bratrskou pomocí“.
   • Ti [ostatní členové strany] museli zavrhnout nejen všechny reformní snahy, ale především vyslovit souhlas s okupací, která se nyní v komunistické novomluvě nazývala bratrskou pomocí při záchraně socialismu.
2. (v právu) způsob nabytí vlastnického práva k věci ničí

překlady

1. zábor cizího území

   • angličtina: occupation
   • francouzština: occupation ž
   • hebrejština: כִּבּוּשׁ m
   • japonština: 占領
   • jidiš: אָקופּאַציע ž, פֿאַרנעמונג ž
   • němčina: Okkupation ž, Besetzung ž
   • polština: okupacja ž
   • ruština: оккупация ž, захват m
   • řečtina: κατοχή ž
   • slovenština: okupácia ž
2. přivlastnění ničí věci

   • italština: occupazione ž
   • latina: occupatio ž
   • němčina: Aneignung ž, Okkupation ž

synonyma

1. okupování, obsazení
2. přivlastnění, přisvojení

související

• okupovaný
• okupovat
• okupant
• okupační
• pookupační
• předokupační

externí odkazy

• Rozcestník Okupace ve Wikipedii
• Téma Okupace ve Wikicitátech
• Kategorie Occupation ve Wikimedia Commons